Hlavní stránka » (Ne)poslušní skauti - zamyšlení nad 7. bodem skautského zákona

11. ledna 2019

(Ne)poslušní skauti – zamyšlení nad 7. bodem skautského zákona

Sedmý skautský zákon pro mě byl vždy ze všech desíti nejkontroverznější. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců. V originálním anglickém znění se dokonce dočteme, že skaut plní rozkazy.

To má znamenat, že skaut nemůže mít v některých případech vlastní hlavu? Kde jsou hranice té poslušnosti? Vždyť za minulého režimu mnoho skautů skončilo v lágru právě proto, že odmítali poslušnost představených a vůdců. A řekli bychom snad, že tím pádem nejednali v duchu skautské myšlenky? To asi těžko, často právě naopak. Na druhou stranu učitel stojící před třídou třiceti žáků, kteří se nehodlají podřídit jeho pokynům, asi nebude horovat proti poslušnosti. Vždyť bez ní nemůže probíhat žádná výuka. Jak je to tedy s tou poslušností: znamená to, že skaut má být poslušný jen někdy a jindy ne? Nebo ten zákon snad platí jen pro děti, a pro dospělé už neplatí?

Odpověď je nakonec docela jednoduchá. Dobrovolná poslušnost je nesmírně důležitou schopností všude tam, kde nemá být chaos, kde se lidé zkrátka nějak organizují a stanovují si pravidla. A to je vlastně takřka všude: v rodině, ve škole, v oddíle, ale také ve fi rmě nebo v demokraticky fungujícím státě. Neposlušnost je vždycky svým způsobem ničivá. Jenomže mohou nastat situace, kdy by se poslušnost dostala do rozporu s naším svědomím, anebo třeba jen s tím, co považujeme za rozumné, slušné či vkusné. V takovém případě člověk musí zvážit neposlušnost, avšak s vědomím plné zodpovědnosti a s pevným odhodláním neuhýbat případným následkům.

Slovo poslušnost lze nahlédnout ovšem ještě jinak. Zřejmě to není etymologicky správně, přesto si lze povšimnout příbuznosti slova „poslušnost“ se slovy „slušnost“ a „poslouchat“. O tom, že by měl být člověk slušný asi nemusím dlouze moralizovat. Druhý termín se mi zdá podstatnější. V dnešní době si totiž čím dál palčivěji uvědomuji, že se lidé neumí vzájemně poslouchat (týká se to i tebe, milý čtenáři, jen si nemysli!). Všimnout si toho lze v podstatě v jakékoliv internetové „diskusi“, zejména pod politickými články online magazínů. Ale nejen tam. Zažíváme to přeci také v naší organizaci, kde hlášky typu „kdo nebyl u voleb, nemá právo nosit slibový odznak“ nejsou nikterak vzácné. Vodáci si třeba také vzpomenou na nedávnou hysterii okolo hrozícího rušení slova „přístav“ v názvu vodáckých středisek. Rozdílný názor považujeme rovnou za zlo, popřípadě za útok na dobro, pravdu a lásku, a nenapadne nás, že to může být třeba také podnět k přemýšlení. Že se věci zkrátka z jiného úhlu pohledu a z jiné životní situace mohou jevit jinak. A že pravdu si těžko může někdo dopředu uzurpovat – ta se musí hledat a možná také leckdy teprve zrodit. A rozhodně jí nijak nepomůžeme tím, že názorového oponenta označíme rovnou za pitomce.

Snad mohu tedy skončit výzvou: snažme se být trochu více poslušní. Možná že pak mnohem častěji než nyní s překvapením zjistíme, že se život kolem nás odehrává blíže našim představám.

Jiří Bělohradský – Caesh

Přečteno 100×


Komentáře

Názory ke článku (Ne)poslušní skauti – zamyšlení nad 7. bodem skautského zákona

Přidat názor

Váš e-mail nebude nikde veřejně zobrazen, bude sloužit administrátorům pro jejich potřeby.

Kontrolní otázka (odpovídejte číslicí, např. 5):





Vyhledávání